Obrat
Obrat. Obracování sladu na jeden obrat. KP. V. 277. O. osudu, Mour., peněz, Um- satz, Nz., soudu, Jd. 44., v tragoedii, Vch. Ar. 21., dějt, dějinný, Osv. Dk., per- mutace, Zh. 1., řečnický, Skočdop. 274., větrný, Stč. Zem. 623., věcí, Us., mluvení, mluvní, Dk. Aesth. 278., 281., karty, Phľd., k lepšímu. Sbn. Bod o-tu, der Wende-, In- flexionspunkt. Stč., Jrl. 419. O. v tělocv.:
bočný, čelný. Čsk. Doba o tu. Šp. Obraty
čáry ohybu. Šln. II. 20. Hodiny o-tu (v me-
teorologii). Stč. Zem. 567., NA. V. 359. O.
plodu v životě na hlavu, na nohy, na pá-
nev, hmaty (zevními, vnitřními, spojenými),
na řiť atd. Vz Kžk. Por. 304., 337., 497. až
536. Nastal obrat. Dch. Věci k o-tu roz-
hodnému dospěly. Šmb. S. II. 187. Nemoc
vzala nebezpečný o, Us. Pdl. — O. zápasní,
zápasnický. Lpř. — Cf. Jg. Slnosť. 81. — O., místo v karpatském pohoří. Škd.