Obrati
Obrati, oberu, ober, obera (ouc), bral, án, ání; obírati = vůkol odebrati, herum weg- nehmen ; obnažiti, ausziehen; obloupiti, be- rauben, ausrauben; vybrati, vyvoliti, er-, aus- wählen. Jg. — koho, co: kosť (maso od kosti), strom, ovoce, hrušky, husu (ostenky z ní vytahati. Pěkně tu husu ober.), housenky. Jg. Lidi obírá (loupí). V., vdovy. Scip. Cí- sařové pomocníky si obírali (volili). Kom. Zdání a přímluvu něčí obírati. V. Padesát mistróv oberúce (vyberouce). Kat. 1455. — koho jak. Až do košile ho obrali (oloupili). Ros. - koho kde. Lidi po ulicích zloději obírají. Har. Sobě to místo pod horami obrali. V. Sobě to místo v lesích obrali. V. — koho, co k čemu. K službám (=vybrati). Schön. Obrali si k tomu zejtřejší den. Us. Jedno místo k bydlení si obrali. V. Kaplu ku pohřbu svému obral. V. Obrali k tomu jiné osoby. Ros. — J. tr. — čeho k čemu: stálého místa k sloužení Bohu obral, šp. m. co : stálé místo. Brt. — co komu. Hrob sobě sám obral. V. Obrati si přátely. V. Tuto výminku si obrala. Schön. — co čím: losem (vyvoliti). V. — co kdy. Za živnosti své pohřeb sobě obral. V. — koho za co. Obrali si ho za biskupa, Plk., za krále. V. — se čím, s čím, kde (v čem, na čem) = zacházeti, sich womit befassen, beschäftigen. Řemeslem se o. St. S hádačstvím. Št. S kým se obíráš a přátelství máš, k tomu buď otevřený. Kom. Nevěděli jste, že záležitostmi otce svého o. se musím. Sš. L. 46. On aby takovou pokutu (neb se chudobou obírá), dáti měl, nikoliv s to býti nemůže. Opat Wolfgang broumovský k Trutnovským. 1613. Hrš. S domácí živ- ností se o. Plk. S literním uměním, s černo- kněžstvím, s kouzly se o. V. Rukama se s něčím o. V. S bylinami se o. Byl. Tím se neobírám. D. Sedlák obírá se zemí, s do- bytkem. Jel., Reš. O. se s chudobou (nouzi tříti). V., Šm. Kdo se se smolou obírá, zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se. Prov., Jg. S svátostí se obíráte právě řemeslným během. Mp. O. se v bohomyslnosti se svým vyku- pitelem. Bart. Loupežnictvím na moři se obírával. Ler. K tož se obierá s smolú. St. Kn. šest. 167. Obírati se rolí, Vrat. 32., vyš- šími věcmi. Bl. Gr. 56. S jeleny se obíral (myslivec). Er. P. 471. Obírati se s ďábel- stvím. Chč. P. 188. a. O. se jazykozpytem šp. prý m.: zabrati se do jazykozpytu; ale ona frase jest dobra, vz předcházející pří- klady. — se ke komu = jíti, zastr. Rk. — se v čem. Hleď se cvičiti a obírati v častém spisování. V. Že s milou jeho ženou má se jiný obírati v kochání. Troj. — Br. — co, koho z čeho. Sami ze sebe služebníky si obírali. Kom. Praetora z počtu radních obrati (voliti) dopustili. V. Jednu z těch cest obrati musí. Záv. Obrati koho z peněz. K. Poh. 379., Zpěv. I. 29. Obráno z každého národu osm osob. V. — se k někomu oč: o pomoc. J. tr.