Obrátiti
Obrátiti, obrať, tě (tíc), il, cen, ení; obraceti, 3. pl. — cejí, cej, ceje, (íc), el, en, ení; obra- covati. O. m. obvrátiti, vz V. — O. = do kola zatočiti, zatáčeti, umwenden, herumwenden, herumdrehen, in die Runde drehen; spodek na horu dáti, umwenden; orati, ackern; co zadu bylo, napřed otočiti, wenden, umwenden, umkehren; polepšiti se, změniti se, sich än- dern ; směr nějaký dáti, Richtung geben, wenden, leiten, richten, lenken; na sebe vzta- hovati, etwas auf sich ziehen; naložiti, vy- naložiti, an-, verwenden; proměniti, změniti, verwandeln; překládati, übersetzen; od zlého k dobrému přivésti, napraviti, polepšiti, be- kehren. Jg. — abs. Kočí obrátil. Jg. Domů o. Jg. Obrať (polepši se, změň se). Us. Jestvšecken obrácen (na jiné myšlénky, mravy přiveden). D. Obrátil, er machte Kenrt-um. Dch. — co, koho: pečeni, Us., oči sem i tam obraceti, V., kámen, seno, obilí, listy; kabát, vůz, loď; hříšníka, Jg., voj (jinak mluviti), D., běh zpátkem o., V., řeku jinam o. Br. Skoupý několikrát peníz obrátí, než jej z ruky dá. Ros. Dal si kabát o. Us. Obrať to. Oči vzhůru o. Kom. O. hřbet, záda, plece = 1. postaviti se, aby tváři viděti nebylo. 2. Odejíti. Sotva záda obrátím, již je váda. Když ti nejlíp kostka padá, tehdy honem obrať záda. Č. ?42. 3. Utíkati. Zemští obráncové obrátili plece, když nepřítel město obsadil. Sych. O. zboží, umsetzen. Skř. — co, se kde: obilí na poli, na sýpce, na mlatě obraceti. Jg. Na cestě o. (vrátiti se). Jg. Na půl cestě obrátili. Ml. Pečeni na pekáči o. Jg. — koho, se, co na co, na koho (jak, kam). Kabát na ruby. V. Vše zvrub na líc o. D. Na levo, na pravo se o. Na útěky o. (zahnati). Th. Zřetel jiných na sebe o. D. Neboť zmeškání jednoho na škodu druhého nemá býti obráceno. CJB. 311. Aby se neobracoval na naše ustanovenie v Praze. Hl. Na obecné dobré zemské díl toho obrátiti měl. Zř. F. I. Peníze na užitek o. Zř. F. I. O. něco na obecné dobré vší země. Vl. Zř. 21. Na běh se o. BO. Peníze na něco, na sebe o. (verwenden). Us. na mor. Zlinsku. Brt. O. se na útěk, šp. prý m.: dáti se na útěk, oddati se na utíkání; ale ona frase jest dobra, vz následující větu z V. Někoho na utíkání o. V. Mluvil jsem, aby mi ten desátek dal, na to se neobracel. Půh. brn. 1459. Páni na smiech obrátichu sen knězě svého. Dal. 17. Nač jsou tu jednotu obrátili, toho se dočteš. Bart.l. 3. Neobraceti se na něčí vůli a rozkázání v ničem, na něčí psaní. Bart. 3. 3.; 3. 4. Svět neobrátí se na to. Chč. 616. Na žádné pohrůžky se neobrátil (jich nedbal). Bart. 2. 15. Neobrátit' se na to, že ty repceš. Chč. 445. O. se na vieru křesťanskou. Anth. I. Vz O. co čím. Zlato na kostely, na boží duom obrátil. Pass. 804., 818. Ta jest povaha lidu obecného, že dadí sebou obrátiti na každou stranu. Bart. Kdo jej (Lu- káše) na víru křesťanskou obrátil, neví se. Sš. L. 1. Obrať ruhotu naši na jich hlavu BO. Něco na dobrou stránku o. Ros. Něco na jiné místo o., oči na někoho o. V. Řeč na něco, Jg., něčí řeč na co (na sebe) o. Ml. Sílu, peníze nač o., něčí slova na sebe o. (potahovati). D., Br. Někoho na víru o. Ros. Se na soudce. D. Obrátím to naň. Šm. Pláštík na ruby obraceti (mysl měniti). Troj. Mysl něčí někam n. na něco o. Jakžkoli jsou pevná tvá slova, však se mnozí na ně neobrátí. St. Nepřítele na útěk o. Ml. Něčí pozornosť na sebe o. Ml. Řeč na divadlo o. Ml. — čeho nač: peněz na stavbu, šp. gt. místo akkus. Brt. — co komu (na co). Mají to sirotkům na užitky o. Er. Co zbude, budou moci přátelé na užitky sirotkům o. Er. Svým vrahóm pleci o. BO. Obrátili sú tobě svoji pleci. BO. Obrátili chrámu hřbet. BO. — co, se do čeho. Do hospody o. (jíti), se o. Ros. Do jiného jazyka něco o. V. Cestu svou do M. obrátiti. V. — (co) čím: vozem. Jg. Mlčením o. člověka, kam chce. Jg. Mlčením obrátíš, kam chceš koli; promluvíc neobrátíš, byť bylo široko v poli. Rým. Peníze obchodem o. Nz. Čáry svými něco na jiný stav o. Kat. 2958. Tváří k někomu obrácený. Č. Hrnčíř nohama obracie kolečka (rotam). BO . Obrátil vodu jako dvěma rozory (brázdami) okolo oltáře. Bj. Myslí svou k obecnému vzdělání církve zření své obrátil. V. — se čím jak (ke komu). Vše vzhůru nohami se obrací = nepořádně se děje. Ros. Hřbetem, zadem, zády k někomu se o. D., V. Slovy k někomu se o. Jg. O. se někam svou prosbou. Th. Cestou někam se o. Jg. Jablko nerádo daleko od jabloně padá, paklif padne, rádo se zase špičkou obrátí. Prov., Jg. Teď aby se člověk při vás čertem (jako čert) obracel. Us. u Rychn. Ať se prut obrátí hadem. BO. Strachem se obrátil (instr. příčiny). Anth. 271. O. se pohrdlivým čelem. Jg. I. 25. Zloba zlým se vždy obrátí. Výb. I. 1104. O. se na někoho haněním. Chč. 607. — co, se proti komu, proti čemu. Obrať tvář svou proti synům jeho. Br. Řeč proti někomu o. Br. — co, koho, se k čemu n. ke komu (kam). (Křesťané) k niej (k matce boží) svá umdlá zraky obracechu. Rkk. 52. Se k pracem o. V. Věrným srdcem ku Kristu se o. Kat. 2299. K vám, přátelé, řeč obracím. Skl. V. 135. Protož to povědění k jinému rozumu nemůž obráceno býti. Bart. Ke cti a chvále boží něco o. Bart. 1. 9. Něco k svému horšímu o. St. N. 153. O. někoho k Bohu. Kat. 3235. Obratiž Hospodin tvář svou k tobě. Br. K pe- nězům celý svět tváří obrácen. A všichni se obrátichu pro jeho řeč v tu hodinu k Jesu Kristu. Kat. 2630. Těch nápadů pán gruntu nemá k užitku svému obraceti. Nar. o h. a k. Zboží sirotků k své vóli obrátiti. O. z. D. Všechen úmysl k Bohu obrátiti. V. Všecka myšlení svá k někomu o. V. Statek chudého k sobě o. Reš. K někomu svou prosbu o. Šm. K své vuoli mě obrátili. BN. K čemu jsem úmysl svůj obrátil. Bart. Později tepruv řeč svou k nepřátelům obrátil. Sš. L. 205. K nim (očitým svědkům) tedy zření své obrátil. Sš. L. 3. Obrátíme-li výrok ten k evangeliím a jmenovitě k jich hodnověrnosti a celitosti a k odporům proti oběma za dnů našich strojeným, neshledáme v něm velmi lichotivé svědectví o vrstevnících svých. Sš. L. předm. K tobě tvář svou obracejí. BO. Obrátich se k vratóm domovým. BO. Se k pokání o. D., Srn. Někoho k víře o. Har. Něco k svému užitku. D., Br. Obrací to k potřebám, k po- hodlí. Kom. Bůh to obrať k dobrému, k lep- šímu. D., V. Vítr se obrací k východu. D. Mysl, zřetel k něčemu o. I)., Rk. Svou péči k něčemu o. Eus. Magnet k půlnoci se obrací. Kom., Ml. Byť pak někdy z bodláčí včela vzala, obrátí to k medu. ?l. Zády k někomu se o. Ml. K Bohu pokáním se o. Št. O. se k umění (oddati se mu). Kom. Káď zřídlem obracováše k slunci. GR. — se (ke komu oč) s čím: K někomu s prosbou oč se o. J.tr. S velikou škodou pryč se obrátili. Har. — se oč. Se někam o pokoj o. Kram. O byt k němu se obrátil. — co, koho od čeho n. od koho. Oči od někoho o. Jel. Slunce od východu přes poledne k západu s prud- kostí k víře nepodobnou se obrací. Kom. — co, koho, se (komu) v co. Něco v dobré o., v nic, v niveč, se v zemi. V. Bůh to obrať v dobré. Jg. V tuk a krev, v užitek, v sku- tečnosť něco o. Šm. Město v popel, Troj., něco v drť. Kom. Radosť v zármutek se obrací. D., Kom. O. co v smích. Us. To v prach, v kouř se obrátilo. D. Všeliké neštěstí v dobré se obrátilo. V. Knihy v český jazyk o. Berg., Reg. zdr. Neb jsi prach a v prach se obrátíš. Kom. Není nic tak zlého, by se neobrátilo někdy v něco dobrého. Prov. Jg. To v blud se obrátilo. Lk. Zvíme, več to jeho svatost' o. ráčí. Bs. Přílišnosť v hřích se obrací. Jel. V nepřítele se mu obrátil. Jg. Žalosť v radost o. Us. Města vaše v púšti obrátím. BO. Obrátilo se jest v přísloví. Bj. Obrať smutek náš u veselé. BO. V plesání pláč mi obrátil. Kom. Všecko v drť obrátiti. Vod. Donadž se v prsť neobrátíš. BO. To zase nálezem v nic o. ráčil. Nál. 15G. Aby ty věci v dobré obráceny byly. III. Zá- pisy moříme, kazíme a v nic obracíme. Vl. Zř. 469. Polovice u pýř sě jest obrátila; Ob- rátil sě jest dóm v trosku; Žena se obrátila v solnú sochu. BO. Smiech váš ve lkánie sě obrať. ZN. Všecku svou službu v hadry ob- rátí (šaty za ni koupí). Us. u Solnice. Dům můj v chrám obrátil. Sš. L. 4. Něco v nic o. Bart. 1. 9. I obráti v smiech svój hněv. Dal. 79. O. něco ve zlé. Chč. 605. O. něco v smích, v lehkost', Chč. 375., v zmaření. Bart. 2. 23. O. něco týlem v předek. Výb. I. 1124. Ob- rátím púšť v jezera vodná; Kámen rozplulý horkostí u mosaz sě obracije. BO. Člověk se u popel obrátí. BO. To se přirození našemu v zvyk obrátilo. Kom. — co z čeho. Z la- tinské řeči v českou obraceti. Kon. — co, se v čem, kde, kdy. V posteli. D. Listy v knize o. Jg., Rk. Kartu ve hře. D. V něčem o., in einer Angelegenheit zum Rückzug blasen. Dch. Obraceti se v síti. Chč. 307. Kdyby se trefilo, že by někteří z úředníků jinam obráceni v tak pilných potřebách byli. Zř. F. B. XL. Pod peřinou se o. Us. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak pod ní se obrať, stěhni. Reš. O. se okolo koho. Šm. Plk. Hroudy při orbě (oraje) ob- racel. Šp. — co dle čeho. Nadace dle od- kazu o. Apol. — se = otočiti, otáčeti se, sich wenden, umdrehen, Wendung bekommen; oč dbáti, sich wornach kehren; oddati se, sich er- geben, widmen; proměniti se, sich verwandeln; napraviti se, sich bekehren. Jg. Vojáci se ob- racejí. D. Když ležíš, neobracuj se (přestávej na štěstí). Mus. Lístek, karta se obrací. D. Slon se těžce obrací. Snadné se o. Jg. Ob- racej se (spěchej). Ros. Vítr se obrátil. D. Štěstí se obrátilo. Jg. Nevím, kam se obrátiti mám. Jg. Jinam se obrátiti. V. Obracijí sě vlny. BO. Mosíte sa dobře obracat, chcete-li být hotoví. Na mor. Zlinsku. Brt. — se čím v co (kam). O. se týlem u předek (uprch- nouti). Výb. I. koho, se po kom, po čem. Obrací se mysl po něčem. Kom. Mnoho lidí po sobě obrátil (si získal). Br. Že ho po své víře obrátiti nemůže. Výb. I. O. něco po svém tělu. Št. N. 210. Po Bozě lidi obrátil. Alx. 1099. Mnoho lidí po sobě obrátíš. Smil.