Obrátiti
Obrátiti, měniti, jinačiti, převrátiti, ona- čiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 546. — abs. Obrať, jen to nepřevrať. — co: větu, Dk., výrok (v log.), Dsch. I. 72., koně. Us. Začali ho obraceť (na něm vyzvídati). U Kva- sin. Nepřestal obraceti kalhoty (měl bě- havku). Us. Tkč. — se. Vítr se o-til. Us. Pdl. Štěstí se o-lo. Lpř. J. Nežli se o-tí, druhý by za dva groše chleba sněd (o ne- obratném). Us. Kšť. — co koho, se kam (k čemu, več, nač). Obrať se, kam obrať (= kamkoli). Us. Vk. O. oči k nebi. O-til naň své zraky. Vrch. O. se domů. Us. Řeč jinam o. Vlč. Všicku svú pilnosť máme k Bohu o. Hus II. 351. (192.) Všicku svú snažnosť o-til ke mně; Milování k Bohu o. Št. Kn. š. 18., 122. Vše snaženství své o-til na to. Št. Kn. š. 62. O. koho k modlám. Pass. Svú milosť obrátil k světu a k své voli; O. se ku pravé vieře. Št. Kn. š. 22., 8. Císař statky jejich k sobě o-til. V. — nač. O. koho na vieru. Pass. mus. 425. Na obecné dobré něco o., Sedl. Rych. 8., na dobrou stránku, Pož. 228., peníze na své děti. Hr. ruk. 371. Zákony na skutečné případy o. Mj. 172. Něco někomu na záhubu o. Osv. I. 268. — k čemu. Něco o. sobě k zlému, k dobrému, k obecnému užitku. Št. Kn. š. 30, 34., 2., 158. Vše snaženstvie své ku pýše o-li. Št. Kn. š. 103. — odkud. O. se od hřiecha. Hus I. 250. Z kamene mohu chléb o. (učiniti). Výb. I. 275. — co, koho, se več. V kámen se obrátil. Hdk. C. 53. Něco o. Bohu na úkor a sobě v zmar, Čch. Bs. 141., v žert, Vlč., ve svůj prospěch, J. Lpř., vši svú žádosť v Bóh, Alb. 33. a., se v hada, Mus., v prach, Pass, pokutu v jinou, Žer. 350., se v prst, něco v příliš- nosť a nelepotu, vodu u vino, něčí hodo- vání v pláč, svůj smysl a rozum v chytrosť a lesť, něco v milosrdné skutky. Št. Kn. š. 28., 38., 68 , 93., 144., 158. To se změnilo a v jiné zpátkem o-lo. Let. 29. Každá práce dá se o. v živou sílu a naopak. ZČ. I. 254. V nic o-til úmysl zlý. Bart. Mest na líhy do sklepů uložený ve víno se o-cí. Kom. Obilné zrno v zemi v kakés mléko obrátí se. Št. Kn. š. 28. — jak. O-cia sa jako motovidlo vo vreci, jako jalito v hrnci. Rr. MBš. Voskovka svými květnými okolíky po slunci se obrací. Mtc. 1. 1863. Antikrist roz- ličně s pravé cesty lidi po sobě obracovati bude rozličným činem. Pass. Již skoro veš lid po sobě o-til (Ježíš). Hr. ruk. 247. Nás po svém umě po sobě o. míníš. Výb. I. 294. Sv. Pavel po Bozě lidi o-til. AlxV. v. 321. (HP. 8.). O. lid po větru. Us. Pdl. Bůh jim vše zpátkem o-til. Čr. V nebezpečenství k někomu s prosbou za pomoc se o. Šb. F. O. se k někomu zády; O. se prudce. Hrts. Ujal hada, a'n sě o-til prutem (jako prut). Bibl. Však on jináč o-tí. Us. Dch. — se za kým. O-la se za tebou k domovu. Osv. I. 182. — čím kdy (k čemu). Je to tak s ním obrať rukou (hned se to může změ- niti). U Olom. Sd. Pořád jsem se s ním v noci o-cel (zdálo se mi pořád o něm). Mor. Vck. Při práci se o-ceti. Us. Sd. Apo- štolé chudí sú slovem a chudobú takměř vešken svět v tu dobu k vieře o-li. Hus I. 281. — se komu nač. Na devátý rok se jí o-lo (jde jí na 9. rok). Val. Vck., Brt. D. 238.