Obratník
Obratník, u, m., krátká hůlka, kterou ševci obuv, rukavičkář prsty šité u rukavic obrací, der Wendestecken. Rohn. O. špičatý (k hla- zení švu). Rohn. — O., der Wendekreis (novější). Jg. O-ky slovou na kouli zemské i na domnělé kouli nebeské dva myšlené, menší, s rovníkem rovnoběžné kruhy, které od něho odstávají o tolik, kolik Činí sklon ekliptiky, totiž skoro o 23 1/ 3°. Vz S. N. O. raka či severní, kozorožce či jižní. Š. a Ž. — O., bod obratu, der Inflexionspunkt, v mathm. Stč. — O., límec u kabátu, der Kragen. Včel. čes.