Obstavěti
Obstavěti, 3. os. pl. vějí, ěl, ěn, ění; obstaviti, il, en, ení; odstavovati = okolo stavěti, umstellen, umgeben; zatknouti, do vězení dáti, verarrestiren, in Beschlag neh- men. Jg. — co čím: stůl stolicemi, D., les tenaty, někoho sítěmi. Šm. Slova ta závor- kou obstavují. Sš. L. 42. — co komu. Ob- stavili nám ty věci, Har., statky (zabavili). Apol. Sousedu dílo nějaké o. Jg. Někomu peníze o. Tov. Jestliže by nezaplatil, tehdy aby jeho věci věřitel mohl o. Vác. XIII. - koho. Zběhlé poddané na gruntech N. se zdržující obstavovati a do vezení bráti dal (= arrestiren, zatknouti). Žer. — koho pro co (kde). Aby kupci v království žádným způsobem obstavováni pro dluhy nebyli. V. Jistec můž dlužníka v každém právě pro dluh obstaviti. Pr. kut. Lidi poddané bude moci pro touž pokutu obstavovati. Zř. F. I. — co s kým. Osoby podezřelé i s věcmi obstavili. Brikc. — koho před kým: před soudcem. Jg. — co k čemu. K uhražení škody zboží o. Ml.