Obtížiti koho
Obtížiti koho. O-živ Alžbětu, svú ženu. Výb. II. 774. Tu pobyv s svú paní, což se mu zdálo, o-živ ji prve jel do Uher. Let. 114. — čím. Aby berněmi nebyli obtíženi. Št. Kn. š. 158. — co komu. To velmi sobě o-vali (těžce nesli). Bart. 67. Ženě obtieží se tím, že . . (obtížným stává). St. Kn. š. 92. Cf. Tížiti — se. A to dietě se vždy obtěžováše (těžším stávalo). Pass. mus. 360. — proti komu. Což sobě proti nim obtě- žujete. Bart 98. O-val nás proti svobodám a právům našim. 1466.