Obý
Obý, á, é — obojí, beide, uterque. Nad tím obým. V. S tiemto obým. Št. Obého nabyl. V. Obé musí dělati. D. — Substan- tívně. A na to obé knížat s potěšením hledí. V. Obé dobré, hus i prase. Prov., Jg. — Obé dvé = obé, beides. Obé dvé jestiť pro- klaté. V. — Jg.