Obyčej
Obyčej, e, m. (zastr. obyčaj). O. místo: obvyčej, z ob a vykati (z-vykati). Vz V, Vý- suvka. — O., obvyknutí, zvyklý způsob, zvyk, zvyklost, Gewohnheit, f., Brauch, Ge- brauch, m. V. O. míti. V. Máme obyčej sou- diti o tom. V. Císařové pomocníky sobě obírati obyčej měli. Kom. Staří obyčej měli pavéz mastnými věcmi pomazovati. Br. Jimiž se staří při hodech mazávati obyčej měli. Br. Šípy své nákončím železným nasazovati o. mají. Ler. Toho času, jehožto mají ženy o. choditi pro vodu. BO. Jakož i před tím obyčej měl činiti. V. — Pozn. Předcházející věty nejsou ovšem špatny, ale lépe překlá- dáme ,obyčej míti s infinitivem' slovesy opa- kovacími, tedy: o tom soudíváme, pomocníky si obírali, pavezy mazávali, při hodech se mazávali, šípy nasazovali, pro (na) vodu chodívaly, jakož před tím činíval. O. dobrý, zlý, veřejný, starobylý, starodávný, starý, zvyklý, Jg., řemeslnický. Šp. Z obyčeje to dělá (leda bylo). Jg. O. jest výborný práv vy- kladatel. Ros. Jest tak o. Ten jest o. V. Jakž jest o. V. Co jest v o-ji. V. Za o. přijatý. V. To se o-jem provodí. Vš. O. to s sebou nese. V. V o. přijíti, D., vejíti. Byl., Kram. O. ten v lidi všel. Jel. Vyšlo to z o-je. Jel., V. Vedlé starého zvyklého o-jc. Podlé o-je a práva země. V. Proti o-ji, mimo o. V. Mezi lidem zakořenil se zlý o. Ml. Podlé o-je nosí žena po muži smutek. Ml. Pšenice rostla nad o. bujně. Ml. Lidé si to (ho) vzali do o-je. Ml. Což za právo a o. jest, to pla- titi mají. Nar. o. h. a k. Léna podlé staro- bylého o-je podávati. Zř. F. I. Obec v starých, dobrých a chvalitebných o-jích zachovati. Zř. F. I. Podlé horního nařízení a obyčeje. Nar. o h. a k. Svědom jsem o-jův a zvy- klostí starodávných. Tov. i. Co v místě o-jem jest. Us. O. v obchodu platnost! mající. Us. I zavládl v církvi od nejstarších časů o., evangeliem rozuměti dějepis čili zprávu o naukách a skutcích Kristových. Sš. Mt. 12. Vešlo v o. u fariseů, že kdykoli se z po- hanské země vrátili, bedlivě prach s nohou střásali. Sš. Mt. 111. O. mluvitý, der Sprach- gebrauch. Při tom výkladu staví se na odpor o. mluvitý. Sš. Ž. 141. Šetření o-jů národ- ních. Sš. L. 32. Nebo tak o. sebou vedl. Sš. L.20. O. a zvyklosť církve za důvod bráti. Str. Vězte to, že obyčeji učie starého, příhody činí múdrého. Dal. 88. Jak za po- řádek a o. jest. Žer. Záp. II. 139. Mám o. ráno vstávati. St. skl. V. 125. Obyčej mají lkáti. Br. Vz Lkáti. Přietelé navštěvují sě a nevyjdú sobě z o-je. Št. Bývá o-jem. Šm. Proti starému o-ji. Nz. V o. něco vzíti. Lk. Jakož v zemi jest o. (o-jem); jakož má země za o. J. tr. O. při soudech. Us. Panský kousek, sviňský o. (když někdo říhá nebo krká). Č. Se strany přísloví vz Zvyk. Vz S. N. — Za o.=- obyčejně, gewöhnlich. To není u nás za o. Sych. Mniši zelicě za obyčej jediechu. Dal. 64. Ona za obyčej nemocna byla. Pass. 398. Však vás za obyčej tepú. Žk. 177. Že mladý hrabě bieše, ten v císa- řově dvoře za o. stojieše. Dal. — O., mrav, způsob, povaha, Sitte, Manier, f., eigenthüm- liche Art u. Weise, das Betragen. V. Jest div- ných o-jův. Ros. O. země; není o. (způsob). D. Způsoby a o-je dobrého pána. V. O. milostný. V. Liška srsti změní, ale o-jův nezmění. Rad. zvíř. Co kraj, to o.; kolik krajů, tolik o-jův. Us., Jg., Č. O. zlý a škodný, starobylý, vz Rb. str. 269. Každý člověk má svoju obyčaj. Mt. S. Napí sa, šuhajko, podľa obyčaje. Ht. Sl. 237. Proměniti o. své vlasti. BO. — O., obecenství, obcování, der Umgang, die Ge- meinschaft. Mnohé panny s ní v o-ji byly. Tkadl. Častý o. s ženami míti. Št. Sebrati se s kým v ob. Št. Dáti se v o. Ros. Nedávej se jim v obyčej. Ros. A proti tomu veliká jest pomoc držeti a zachovati čistotu, s těmi býti v obyčeji, ješto jim věrně mila čistota. Št. N. 21. 2. — O., způsob, Art u. Weise. On to svým o-jem pověděl. Jel. Jiným o-jem jej k zaplacení připudil. Pr. kut. O tom o-jem svým přemýšlel. Jel. Všemi o-ji má se vy- stříhati takových útrat. V. Žádným obyčejem = nikterak, nikoli. Jel., Háj. A tak tím oby- čejem rozvedli ten tanec, aby z té smlouvy nic nebylo. Bart. 220. 25. Oba shřešila, avšak jiným a jiným obyčejem. GR. Sedm prame- nóv vrúcich nemohú jinak uhašeny býti je- diné jedním o-jem. GR. Zdělali trojím oby- čejem supplikaci. Cr. Válka se dokonala o-jem již psaným. Bart. Probošt nechtěl žád- ným obyčejem. Cr. Tímto o-jem mají díti se póhonové. CJB., 379. Ulyxes lvovým o-jem v boji hrdinsky se zatáčel. Troj. 231. — O., cvičenosť, Uibung, Prax, Gewandtheit. A toť také lékař bude moci mácením poznati, bude-li míti v tom obyčej, jest-li leb porušena čili nic. Sal. 87. V o. vzíti, praktisch erlernen. Sal. 118. 2.