Obyčej
Obyčej. Měl o. říkávati (= říkával). Kom. Theatr. 15. Obyčaj iná, čo dom; Obyčajov, kolko krajov; Obyčajov, kolko ludí. Slov. Zát. Př. 339a. O obyčejích vz: Mtc. 1875., Mor. Koleda 1876., Nár. sbor. III. 85. nn., Čes. 1. VII 464., VI. 576., Zát. Př. 25. Oby- čeje na Písecku, vz Pís. 54. nn., na Hořicku, vz Hoř. 154., 174. nn., v doline súlovskej na Slov., vz Sbor. slov. III. 22., v Solčanech na Slov., vz Sbor. slov. III. 129., na Pelhřim. Vz Charv. 73. nn. Obyčeje a pověry ve Vel. Losenici. Vz Hoř. 162. Pozůstatky pohan- ských o-jů v Čech. Vz Čes. 1. X. 286. Sr. Po- věry. Staročeské výroční obyčeje, pověry a slavnosti prostonárodní. Sepsal dr. Čen. Zíbrt. 1889. Obyčeje u Šebeše na Slov., ve valašské Belé na Slov., na Slov,, v Šariši, v Jamníku na Slov., vz Mus. slov. II. 3. nn., 24., 75., III. 29.; v Liptovském Jamníku, v Novej Bani na Slov. a v Košťanech na Slov. Vz Sbor. slov. IV. 51. nn., 1S9., V. 67. Sr. také: Zvyk.