Obytný, -tní
Obytný, -tní, k obytu sloužící, obytelný. Wohn-, bewohnbar. O. stavení, Wohngebäude, Dch., pokoj, NI., dům. Zlob. — O., ého, m., = nájemník, podruh, Inmann, m. Schön. — O., obývající, usedlý, wohnend, ansässig. — kde. Toho času v městě o. Dsky svob. Ms. 1706. O. při městě = neusedlý měšťan. Us.