Obžiti
Obžiti, obžiji, žil, ití; obživnouti, obživnu (zastr. obživu), vnul a vl, utí; obžívati = k životu se vrátiti, obživěti, wieder aufleben, belebt werden. D. — abs. Dítě obžilo. Reš. Mrtvý člověk neobžive. Ben. Job. Všecko z novu obžívá. Rad. zvíř. Ty zase obžily. V. Kořenie počalo zase (z jara) obžívati. BN. — kde: ryby (plod) v rybnících obživly. V. — s kým. S ním mají zase obžiti. Rad. zvíř. — před kým. St. skl. -- Pro co (čím). Pro její múdrosť (její moudrostí) obžil nejeden muž. St. skl. — koho, lepe: obživiti. Gníd. — O., vz Obežnouti.