Ocas
Ocas. Tahal kočku za ocas (kdo nemá trefnou ruku); Čerte, dej pryč o. (říkají, když nemohou něco najíti). ČT. Tkč. Točil se okolo nich, jako pes za svým ocasem. Nár. list. 1896. č. 48. odp. feuill. Dyž nechytne za rohy, za ocas neudrží (o lidech marnotratných, kteří by hospodařili, když už není z čeho). NZ. V. 542. — O. = pentle při pentlení nevěsty vzadu visící. Horněmčí na Mor. NZ. IV. 437. - O., ocásek, otri, — konec rozvory vzadu vyčnívající. Brt. D. II. 444. — O. Vá- zati šátek na o. Vz Skybka (3. dod.). — O. liščí, vlčí, koňský, rostl. Vz Vlčí ocas (3. dod.). O. kohútí, rostl., vz Vraní oko (3. dod.). — O. beraní = merlík. Č. Brod. Nár. list. 1896. č, 244. odp. feuill.