Ocet
Ocet, z got. akeit a to z lat. acetum. Gb. H. ml. I. 394. O léčení octem cf. Zbrt, Pov. G2. Vocct z sladkého vína velmi mocný a lítý bývá (svadí-li se milí přátelé, lítý bývá hněv jejich). 131. Gr. 315. — O. k pečeni = sušené hrušky vařené, rozsekané s kadlátky a hro- zinkami. Duť. 328.