Očista
Očista, y, f., očištění, Reinigung. O. obětní. Měst. bož. Cech brusičů přispěl k o-e lexi- kalné. Km. 1875. 98. — O., ospravedlnění. Reinigung, Rechtfertigung. O. nazývaly se ve starém právě slov. jistí způsobové průvodů soudních, aby se jimi vina nebo nevina do- líčila, když ani svědectví ústního ani důkazů písemních po ruce nebylo. Vz S. N. a Slo- vanské právo od H. Jirečka I. 185.—190., II. 233. a 234. O. děla se 1. mečem, soubojem mezi soupeři; 2. ohněm, který nevinného nepálil (cf. Dobrého nepálí); 3. vodou, která zločince ne- přijala (proto: voda svatocudná, svatočistá). Kořínek ad LS. v. 53. Vz Gl. 187. 4. O. přísahou. Na o-u svú vstúpi a s ním šest svědkuov zachovalých. Nejprve obžalovaný příseže, že není vinen, jiní pak 3 přísahu, že sú viděli nevinu jeho, poslední 3 přisahnú, že tito 4 spravedlivě přísahali. Kn. dr. 137. Obětuj za o-tu. Sš. O. železem horoucím, uvržením na vodu, Feuer-, Wasserprobe. Výb. II. 972., O. z D. Den o-ty = den smíru, den dlouhý (u židů), der Versöhnungstag. Sš. Oa. 125. O. sedáním (bojem). Vedlé rozličností pří důvod a o. mění se. Pr. kut. Očistu ob- držeti; O. se mu zbraňuje. Pr. kut. O. má býti bez zmatku. Pr. zem,. Život na očistu dáti (zur Sühne hingehen). Šm. Přísaha očisty, Reinigungseid. Výb. I. 990. Prostému od- poru prostá o. Č. 352. — Na očistu, na očisto = na bílo, zum Schein. Na o. legaty vypravili. Kron. tur. Rmoucení-se Herodesovo na očistu a na bílo toliko bylo. Br. — Rb. 269. — O., y, m., der den Reinigungseid leistet, očistník. Pakliby některý z očist nebyl vlá- dyka, ztratí. Gl. 187. — O., y, f. O. listu, die Entlastung der Verschreibung.Že ten zápis ne k škodě dílu našemu, než na o-u byl mezi mnú a bratrem mým. Gl. 187.