Očistec
Očistec, stce, m. O. je podlé učení kato- lického stav a místo pokání, kde duše, které před smrtí odpuštění hříchů dosáhly, ale z viny své na světě úplně se nevykály, povinné své pokání dokonávají. Vz více v S. N. Das Fege- feuer. Cf. Btk. Dog. 132. Ty duše jsou v očistci. Do očistce přijíti. Us. — O., kříž, trápení. Má s těmi dětmi očistec. Jg.