Očistiti
Očistiti, il, štěn, ění; očišťovati = povrchu čistiti, reinigen, aufputzen; soudu zprostiti, reinigen, entlasten. — co: ruce, nohy, Ros., mouku (prosypati). D. — koho, se čeho: vraždy, D., nářku. V. Jsa všeho očištěn. Plác. Viny se o. Dal. A tak jej toho hříchu očistil. V. Bude-li se člověk všie věci očistil zde, do nebes pojde jeho duše. St. 284. Ktož se které věci očišťoval, ten ruce umyl. Pass. 298. Hospodine, móžeš mě mé nemoci o. Pass. 4. Arabové praví, že když se vodou ze studnice té obmývají, všech hříchů očištěni bývají. Har. II. 224. — Br., J. tr. — co, koho, se od čeho: pivo, víno od kvasnic, V., střevíce od bláta, Us., se od hříchu, V., statek od dluhů, Pr. měst., se od šlemu, D., Šm.; od hnisu. Lk. I očistí jej kněz od poblouzení jeho. Br. — D., Br. — se s kým. Pakli (kdo) žaluje se svědky, tehdy obžalovaný se svědky také se má o. Pr. měst. — se jak. Slibujíce to věnné právo z desk vymazati a o. podlé oby- ' čejného zápisu. Tov. — proti komu. Až do přejití práv ten statek očištovati proti kaž- dému, kdož by ho nařkl. Žer. Z. I. 112. — co, koho, se komu. Kristus nás sobě očistil. Br. Aby se očistil nepřátelům. Br. Aby mu to očistil, wiederherstellen, in integrum resti- tuere. Vl. zř. — se před čím, před kým. Tu sebe před všelijakým podezřením (lépe; od všelijakého podezření, Brt.) o. mohl. V. — co, se čeho čím: nádobu vodou, Us., srdce věrou. Jg. Očistil ho tímto lékařstvím. V. Se přísahou o. Pr. Čím sě očistíme toho, že hřešieme? Št. O. koho umytím krve. Chč. 614. — koho, se z čeho: z nečistot. Chč. 638. O. se z nároku křivého. Arch. I. 20. — koho skrze co. A kněz pak očistí jej skrze skopce oběti za vinu a bude jemu odpuštěno. Br. — Vz Očištěný, Gl. 178. — se, koho kde, u koho: Nt.