Oda
Oda, y, f., řec, původně tolik co zpěv, píseň, nyní druh lyrického básnictví, nejpří- buznější ovšem písni, lišící se však od ní tím, že, kdežto se píseň více mírnými a prostšími, vážnými, žertovnými neb elegickými city za- bývá, o. hluboké pohnutí mysli, vysoký vzlet obraznosti a velikost' myšlének vyhledává. O. náboženská (hymna), heroická, didaktická. Vz více v S. N. O. Řekům byla obecným názvem básně lyrické jako nám jest píseň. My nazý- váme odami takové básně lyrické, ve kterých mohutným ducha vzletem a výmluvou nad- šenou a formou dokonalou zobrazeny jsou city a myšlénky vzbuzené pozorováním před- mětů vznešených a rozjímáním zájmů lidstvu důležitých. KB. 174. Vz o ní více v Bž. Spůs. 12.—14. Die Ode.