Odbočka
Odbočka, die Abzweigung, Flanke. Pr. tr.— O. = odbočná silnice, trať, die Zweig- strasse, -bahn, Seitenbahnlinie. Us. Dch. O. = čásť dráhy odbočující se od hlavního směru. Hk. O. planá (která se k jiné dráze nepřipojuje). Tl. M. 100. Stoka vedoucí ulicí Žitnou s odbočkou do ulice. . . Stat. př. kn. 1877. 92. — O. v tělocv., die Flanke: jednonož, jednoruč, napřed, nazad, s obra- tem. Rgl.