Odbojný
Odbojný, odporující, odporný, sich weh- rend, widersetzlich, widerspänstig. O. člověk, srdce. Jg.— čemu: světu a hříchu. Dal.— O., právu se protivící. Pány odbojné »trestati a skrotiti chtěl. V. — čemu. Aby na takového právu odbojného dále mělo saženo býti. VI. zř. 21. — O., bouřlivý, aufrührerisch, rebe- lisch. V. O. rotník.