Odbyti
Odbyti. Abych nemoc brzo odbyl. Dch. Dobytek o-vati (poklízeti). Us. O. zboží, absetzen, stání, abhalten, J. tr., plesovod, Sš. J. 120, berně. Št. Kn. š. 156. O. že- nicha, vz Koš, Pytel. Kupec kupce odbývá, lépe: odbavuje, vypravuje. O. povinnosti, pokutu, lépe: vybývati; o. školu lépe: vy- choditi; Bez ní neodbývala se (neobchodila se) žádná svatba. Brt. S. 3. vyd. 174. — čeho. Čehož fariseové nečinili, ale jalově a robotně svých povinností odbývali. BR. II. 34. a. — čím. O. někoho penězi; Kte- rými slovy má ji (předpřísahu) o.; Pakliby peněz neměl, ale odbude vedlé práva okem za oko. NB. Tč. 14., 171., 251. Mohú-li 30 mšemi dvú neb tří člověků o ? Hus I. 436. — co s kým. O. soud s 42 přísedícími. J. Lpř. — kdy. O. něco jedním dnem. Šbr. Aby své zboží před nimi odbyla. Sá. Dražba bude se o. dňa 21. března t. r. Slov. — jak. Pěkně ho odbyli. Us. Strýc povinen byl bratrany slušně o. Vc. Str. děd. pr. 28. Laciné zboží snadno odbydeš. Us. Má každý z nich odbyti svého oddílu podlé listu. Půh. II. 62. Vše na pospěch o. Št. Kn. š. 148. — zač. Souhlásky plynné r a l odbývají často za samohlásky. Sš. Pros 10. Tak že každá strana odbývá za příčinu i za účin. Dk. Dj. f. 167. (165.). — co kam. Knihy mezi lidí odbyti Pal. Rdh. I. 102. — v čem. Tiem váš spolusúsed žalobníka v tej při odbude, begleichen. NB. Tč. 243. Když mne v tom odbude. Půh. II. 261. — proč. Pro taký váš život nekalý církev svatá od- bývati musí. Sš. Bs. 195.