Odciziti
Odciziti (zastr. odciditi), il, en, ení; od- cizovati, cizím učiniti = odloučiti, odmísiti, odděliti, odstrčiti, odsouditi, zbaviti, aus- schliessen, entfernen, absondern; nepřátelství učiniti, abtrünnig machen; prodati, odstou- piti, na jiného převésti, veräussern, verkau- fen ; ukrásti, entwenden, verwenden, ent- fremden. Jg. — abs. Našel a neohlásil, jak by odcizil. Pk. — co od čeho, od koho. Tu zahradu od domu odcizil. Ros. Dítky od večeře Páně odcizovati. Štelc. Odcizil ho od vší naděje nápadu ku království. Jg. Co od říše. o. V. Mysl svou a srdce své od nás odcizovati počal. Ler. Přísaháme, že od krá- lovství českého nic odciziti nechceme. Zř. F. I. — koho čeho. Odcizil ho všeho statku. Ros. Lid israelský vyšed z Aegypta byl Boha odcizen. Ev. Mat. 170. — co komu (=ukrásti). O. někomu věci. V. — se čeho, od čeho (čím) = cizím se učiniti. Jakoby se od jiných měšťanův odcizil. V. O. se od koho, zvrhnouti se. Jel. Odcizil se vlasti dlouhým pobytem v cizině. Všeho obecenství (obcování) lidského se o. ZN. — co čím. Bratr sestry nedielné nemuož od sebe od- byti ani odděliti, ani statku žádným nápa- dem ani listy odciziti, dokudž jí nevdá. Vl. zř. 489. O. něco trhem, verkaufen. Nál. 216. — od čeho na čem. Ale od koruny české aby ani na všem ani na díle odcizována ne- byla. V. — co od čeho bez čeho (odlu- čovati): bez povolení. — co z čeho. Nesmím z toho nic o. Ml. Z něčí moci něco o. Us.