Odčiniti
Odčiniti, il, ěn, ění; odčiňovati, wett- machen, gut machen. Komu si křivdu uči- nil, odčiň. M. Baba ta teprv po třech létech mu zas odčinila (udělavši, že s lože hnouti se nemohl). Ms. — co: sklenici (odstaviti, wegstellen). Rkp. lék. — co komu čím. Kdo komu co žalostivého učiní, má jemu to odčiniti paterú věcí. Tkadl.