Oddechnouti
Oddechnouti, chnul a chl, utí; oddychati, oddechovati = dech vypouštěti, ausathmen, athmen, Athem holen, Luft schöpfen, zu
Athem kommen; odpočinouti, sich erhohlen,
ausrasten, verschnauben. V. — abs. Ani o.
nemohl. V. Dobře oddychá. Těžce oddychati.
V. Dychavičný dobře oddychati nemůže. V.
Ty oddychuješ, jako když jde kanec z bukvic
(o sytém). Us. — jak: Z hluboká oddychati.
V. — O. sobě. V. — čím: povětřím. Jg., Šm.
Ne vztekem, nýbrž mužstvím vážným od-
dychujíce. Ráj. Láskou. Gníd. — si kde. Na vrcholu hory jsme si oddechli. Ml. — od čeho: od práce, od boje. Us. Vz Od- dechnutí. — proč: ze smutku a útisku. Výb. I.