Odehnati co
Odehnati co. Ta chuť odžene všecku libosť. Št. Kn. š. 36. — čím. Moc mocí slušie o. Hus I. 160 Kupce mi odhánějí svú řečí. Půh. II 133 — odkud. O. koho od čeho. Št. Kn. š. 126. — co jak. Náhlú věc móž každý v náhle o. sobě škodnou. Št. Kn. š. 167. — co s čím. Odehnal mi mého člověka s mými dluhy. Půh. II. 610. — se komu. Naši se jim odháněti musili (hájiti se). V. — se kde. Kdo se u práva odhání (hájí). Wtr. exc.