Odemříti, o
Odemříti, odemru, el, ení; odmírati. Vz Mříti. Absterben, hinwegsterben. — komu. Rodiče dítkám odumřeli. V. -- odkud. Z toho světa o. Jg. Z domu o. Zlob. — koho, čeho, od čeho (čím), nach dem Tode hinterlassen, ansterben. O. dítek, od dítek. V. Rodiče ho příliš časně odumřeli. V. Bohactví (gt.) Hladem odumřeli, sich mitten im Reichthum zu Tode hungern. Jg. — co komu. Tak mi ani haléřka neode- mřel (nezůstavil). Kam. Odkúpil mého dě- dictví, ježto mi otec mój nebožčík odemřel. Půh. ol. 1412., Půh. brn. 1406.