Oděvec
Oděvec, vce, m. = oděv. Bož. umuč. v. 33. Majíce pokrm a o. mějme na tom dosti; Potřebný o.; Majíce co píti a jiesti a hodný o. k práci, měli sú na tom dosti; Ale v bied- ném o-ci sedě na oslíku nebeský pán je- dieše v prachu. Hus 1. 437., II 199., 346., 126.