OdhoditiOdhoditi odhoď, -dě (íc), il, zen, zení;
odhazovati — odvrci, wegwerfen, von sich werfen, wegschmeissen, V.; dáti, usouditi, zu Theil werden lassen. —
čeho (lépe: co). Sladších odhazujíc pak vnad. Gníd. Syt chleba neodhazuj ani v horko šatu (gt. za příčinou záporu věty). Prov., Jg. Odhodili svých mečův (
šp. m.: své meče). Brt. —
komu čeho (dáti, usouditi). Othoďte (= usuďte) jí toho, cožť jest zaslúžila
. Leg. —
se od čeho = nechtíti podíl vzíti v něčem, sich ausschliessen. Na Slov
. Koll. —
co čím k
am: dříví rukou
ke zdi, něco psu, Us., dříví
na stranu o.
Č. — Vz Házeti.