Odnož
Odnož, e, f., odnoží, n., odnožek, odnoha, výrostek, výběžka, výběžek, vý- běžník, pazouch, výhonek, vyrážek, der Schoss, Schössling, Ausschössling, Sprössling, Sprosse, Schossreis. Jg. O. škodná: vlk, vlček, zloděj; obilná: přísada, odmladka, obmlaz. Šp. O-že slovou vůbec všecky prostranní větve, pruty, výhonky, výběžky, které od rostliny své odloučeny jsouce kořeny vy- hnati, samostatně žíti a se vyvinovati mohou. Vz více v S. N. Der Ableger, Absenker. Pupeny letní vzrůstu nepřerušeného, z osy podzemní vynikající, slovou odnože či pa- zouchy, turiones, Stockknospen Kk. 35. O. přirozená, umělá n. úmyslná. Šp., Čl. O., ratolístka od kořene puštěná, přísada, vý- střelek, roub. Jg. Odnože od kořene pustiti. V. O. obilí. D. — O., nevlastně: roub. Vavřín rozmnožuje se odnožemi a hřízenicemi. Rostl. — O., pastva včel, kterou na nohou nesou. Jg. — Odnoží, větev, oddíl ku př. vědy ně- které, der Zweig. Krok. — O. hory, větev, Gebirgsast, n. Balbi zem.