Odolati
Odolati, odolávati = přemoci, dosti síly míti s koho nebo s co. Gewachsen sein, widerstehen, überwältigen. — proti čemu (čím). Mocí proti Římanům odolali. V. Lodí nemohla o. proti větru. Ben. — Br., Koc, Jel., St. skl., Záv. — komu, čemu. Nemohl o. nepřátelóm ani jich přemoci. GR. Odolej vždy zlobě. Smil v. 1097. O. nepřátelům. Arch. I. 25. Tiem odoláš mnohé vojně. Smil v. 499. Vaše moc všemu odolá. Alx. O. všem těžkostem. Dch. I juž by jim byli odoleli. Rkk. 48. Jí nic odolati nemohlo. V. O. žá- dostem, Troj., zlému, Jel., práci, Sych., vodám (z dolů je odstraniti), Vys., pohanům, Výb. I, pokušení, nepříteli. Jg. — Reš., Štelc., Flav., Tkadl., Ctib., St. skl, Lom. Alx., 1127., Smil v. 1671., Kat. 3296., 2866. — komu v čem. Žádný mi nemohl v síle o. Jir. dh. — nad kým = zvítěziti, Leg., lépe: čemu. — kde. Po všem světu hlad odoláváše (praevaluit). BO. —Doporučuje se vazba: o. čeho, ale ktomuto spojení nemáme posud žádného dokladu, tedy ho neužívejme, nýbrž: o. čemu.