Odpustky
Odpustky, ů, m., pl. O. jsou podlé učení katolického prominutí těch časných trestů, které hříšník, odpuštění hříchův obdrže, ještě by podstoupiti měl. Vz více v S. N., Tk. III. 240., MH. 154. Der Ablass. O. úplné n. plnomocné, částečné n. neplnomocné; osobní, věcní, místní, slavní (na př. jubilejní) o-vé. Moc udíleti o. Získati o. O-ův účastným se státi. Nadužívání o-kův. O. přivlastniti duším v očistci. Nadati co o-ky. MH. 154., 155. a Smol. 23. — O., dovolení, die Erlaubniss. Plk. — O., odpuštění, die Erlassung. Br.