OdřeknoutiOdřeknouti, ul, utí;
odříci, (zastr
. odeřku), odřekl a odeřkl, odeřčen, ení;
od-
říkati; odříkávati = odsouditi, odmrštiti
, proti komu nález udělati
, absprechen, aber- kennen, abrechten, V.; odpověděti, antworten
. —
abs. On nepřijde, odřekl. Ml. — k
oho čeho: hrdla (odsouditi). V. —
komu čeho. Tomu (práva) nalezli, druhému odřekli. Rkp. pr. pr. —
co komu. Jemanden etwas ver- sagen, absagen. Lékař nemocnému odřekl život. Jg., Us. Tato vazba
není špatna; cf. také předcházející příklad. Ovšem užívali starší v tomto významu více ,
odpověděti.- Avšak toto sloveso o tento význam již přišlo. Také můžeme užívati:
odepříti komu čeho n. něčemu
, oslyšeti, nesvoliti atd. Dle Brs
. 118. —
komu na
co. Na to odřekla. Plk.
, Hol. —
se = odpověděti se, odpovídati se, nechtíti s něčím nic činiti míti, ab-, ent-, aufsagen, aufkündigen, Verzicht thun o. lei- sten. Jg. Ani neslibuji ani se neodříkám. Mus. —
se čeho. Odřeknu se všeho, Kom., hry, D., knížectví, sebe samého, V., studu. D. O. se ďábla, Št. N. 182., cti, hrdla i řemesla. Svěd. Odřiekám se všech práv zemských i duchovních. Výb. I. 451. Krále pekelného chutě zavrzme, neb i
na krstu jsme sě od- řekli jeho. Výb. I
. 765. Kdo se zlého odříká, nikoho se neleká. Č. 370. Čeho se člověk nejvíc odříká
, toho se nejdříve dopustí. Sk. O. se všech pych. GR
. Dobrý odříká se všeho nečistého
. Kom. Žádný se ničehož odřeknouti nemůže (neví, jaký osud ho po- stihne). Ros. —
se čeho čím. Odřekl se dědictví otce svého dskami zemskými. Ros.