Odstrčiti. — koho
Odstrčiti. — koho. To drží nemaje k tomu práva a mě o-čil. Půh. II. 527. — jak. Jemně, prudce ho od sebe o-čil. Us. Sml., Hrts. — odkud. Když odstrčen budu od vladařstvie. Hus 11. 297. — se kdy. Až večer se teprv odstrkal = pomalu ode- šel. Us. Kšť.