Odtušiti
Odtušiti, il, en, ení; odtušovati, odtuch- nouti, tuchl, ut, utí; odtuchati = odlehčiti, potěšiti, erleichtern, trösten; odpověděti, ant- worten. — komu, čemu. O. sobě (oddech- nouti). V. Když utrpení máme s plačícími, tím jim polehčíme a odtušíme. Reš. Kdež kto ottuší smutnému V St. skl. Však ottuši srdci svému. St. skl., Alx. Národu našemu zle odtušeno bylo. Man hat alle Hoffnung betreffs der Nation aufgegeben. Pal. Radh. II. 261. — komu = nadějí ho kojiti. Lékaři mu (zle) odtušili (o něm pochybují). Ros., Scip. — komu = odpověděti. Švec své ženě tak odtuší řka. St. skl. On mu odtušil. Us.