Brouk
Brouk, a, m., dříve brúk; brouček. B. od bručeti. Käfer. Šf. B. hrachový, bobový, brouček sv. Jana, ohnivý (muška), zlatý (zlatohlávek), mouční, obilní. Brouci užiteční : střevlíci, hrobařík, slunéčko atd.; škodliví: chroust, zlatohlávek, roháč, b. vodní, kožojed, červotoč, kovářík, krasce borový, b. moučný, nosatci, lykožrouti (korovci), tesaříci, man- delínky. Š. a Ž. Brouk bručí, bzučí. Jg. Tintily vantily, kočička brouk (šišky vrou). D. Larvy brouků jsou pondravy. Pt. Ty jsi jako brouk = broukavý, mrzutý. — Vz Hmyz. — B. = dítě. Ubohý b. (brouček). Us. Milý broučku. Puch. — Brouci, vz Hmyz.