Ohled
Ohled, u, m., ohledání něčeho, das Ansehen, die Beschau. Položím sem verše na ohledy. Krok. Na ohledy n. v ohledy jíti (na okázku); na o-dy voditi (na ukázání). Jg. Na o-dy jíti, na Slov. = Brautschau halten. Plk. Šel Janíček v o-dy bez materinej porady. Pís. slov. I. 143. — Ohledy, na Slov. = večerní sobotní navštěvování milenky. Koll. -- O., vzhled, zření, zřetel, pozor, die Rücksicht, Hinsicht, Ansehung, Absicht, Meinung, der Betracht, Augenmerk. Jg. Bez ohledu na čas. Toms. Bez o-du na věk a pohlaví. Kram. Z o-du. D. Z toho o-du žádají, aby. D. Já jsem to z o-du bratra svého učinil. Ros. Nýbrž že by náleželo arciknížeti, aby měl lepší pozor a ohled na císaře a jeho velebnosť. Skl. Odložte při té věci o-dy na osoby. Kom. Ohled na něco vzíti, bráti, Rücksicht auf etwas nehmen, jest german, m.: hleděti, zříti, prohlédati ke komu, k čemu, na koho, nač; ohlédati se, ohlížeti se na koho; šetřiti koho, čeho; zření, zřetel míti, obraceti k čemu, ohled míti na koho. Š. a Ž., Mš., Brs. 119. Vz na- značená slova, Brt. Š. 40. — Ohledem na, bez ohledu na nejsou vazby špatny jsouce dobře doloženy. Bez ohledání se na jakýkoli těla rozum. Br. Beze všeho o-du na Boha. Skl. Vz Ohlednosť. Avšak m. ohledm na jazyk lépe užívati ryzejších obratů: vzhledem k jazyku, co do jazyka, o jazyku, hledíce k ja- zyku. Bez o-du na jazyk lépe: nedbajíce, neše- tříce jazyka, nemajíce zření k jazyku. Brs. 120. O. bráti na osobu, šp. m. míti zření k osobě, hleděti k osobě, patřiti na osobu; nebrati o-du na osoby, šp. m. nebrati osoby, nepřijí- mati osoby, nehleděti osoby (Hus.). Rs. Bral o. na počet, šp. m. hleděl k počtu. Km. Bez ohledu na osoby, na dary (neohlížeje se na osoby). J. tr. S ohledem na to, lépe: s zřetelem k tomu, hledíce n. přihlížejíce k tomu. Vst. Co jest známo o tomto zvířeti ohledem na jeho povahu, lépe; vzhledem k jeho povaze, hledíme-li k jeho povaze, co se týče jeho povahy. Vst. Každému bez ohledu osob spra- vedlivé činiti (lépe: k osobám). Er. V tomto ohledě zdálo se nám, lépe: v té věci, v tom, vzhledem na to, v té příčině se nám zdálo, že.. . Bs., Šb. V každém o-du, lépe: v každé příčině. Km. ,Ohled (vztah) k něčemu´vyja- dřujeme ještě jinak: 1. instrumentalem. Jsem rodem Čech. — 2. Genitivem. Oba jsou stej- ných vlasův. — 3. Slovy: strany, se strany, z příčiny. Neměli nedostatku strany vody. Vz Strany. — 4. Předložkami: dle, podlé, proti, k, na, o, ve, za. Podlé mého domnění. Dle mého soudu. Stříbro za bláto proti mou- drosti se počítá. Měkkost jest lahodná k do- tčení (Št.). Tu valný mor jest na lidech. V nohy velmi rychlý. Boji se za život svůj. Pověz pravdu, kterak jest o těch šatech samo o sobě. Mk. Vz také předcházející.