oj
oj. Kmenové oj substant, a imperativů se u Kroměř., Přer. a Kojet. drž': stoj, pokoj, loj, aneb se mění v uj: stuj, pokuj. Brt. D. II. 13., 44. Vz O (3. dod.).'Tam se dlouží v uj (dial. uj), když jest dvojhláskou; pakli jí není, nedlouzí se: odkrojek, odkrojit. NZ. VI. 71. — oj se dlouží v ój ve slovesech dójit, hójit atd.; ale: zvoniť, honiť atd. Vz ib. 45. a O (3. dod.). — -oj m. -ův pro všecky rody: chłapec Tomečkoj, pole súsedoj, Marýna To- mečkoj. Val. Brt.D. I. 70., List, fil. 1895. 278. (výklad).