Opléčko
Opléčko, a; n. = hořejší čásť rubáše, po- sud na Mor.; tam oplecko, oplečí, opleček (v XVI. stol.) = prsník a rovná se rukávcům ženským. Wtr. Krj. I. 93. Také: oplétačka (Záhoří), podsádka n. podnáramek (Příbor), stonek n. stánek (Místecko). Brt. I). II. 463. Cf. Oplečí (i dod.).