Opověděti
Opověděti. — abs. Pes opovídá (dává znamení, že zvěř honí). Škd. exc. — co: svou návštěvu, Dch., pohledávku, odvolání, rekurs. J. tr. — co komu. Já VMti opo- vídám, že ... . Výb. II. 1266. — se kde. U někoho se o. Šml. O. se před soudem. Vz Opověď, Kn. rož. 126. — se oč. Pavel se vždy o-vídá o náklady. NB. Tč. 83. — co jak. O-vídal napřed vojnu. Šf. Strž. II. 90. — co na koho. Škody o-vídá na ty tři. Půh. II. 106. — co kym. Mož opovědati poslem svú škodu. Kn. rož.