Opříti
Opříti, opru (opřeš, oprou), opři, opra (ouc), opřel, en, ení; opírati, stemmen, an- lehnen. — co, koho, se oč, na co. Opři ho o stěnu, aby nepadl. Us. O. se o sloup, o zeď. Ros. Ruku naň opřeže (rozpřáhne, pozdvihne). Zk. 459. Opřela se o mne. Br. Na něco se o. D. Nemáš-li se oč opříti, ne- zdvíhej (nemáš-li nač spolehnouti, nezačínej pře). Ros. Opřel se o kmen a stojí tam celý den (— lenoch). Č. Opřel se o stůl. Jd. — se čím. Opřel se rukou o stůl, nohou o zem. O. se bokem (bočiti). Us. — se někomu, něčemu = zprotiviti se, sich weigern, sich widersetzen, sich auflehnen, widerstreben. Jg. Jim se opřeli a o to zasadili. V. Žádosti se opírají rozumu. Kom. Opři se počátkům. Jel. — Troj., Ros., Br., Háj., Plk. — se proti čemu. Tato vazba nemá žádného dokladu, lépe; se čemu. Jv. — Ty se musíš přes ten rozsudek opřít. Us. u Solnice.