Oračka
Oračka, y, f., která orá, die Ackererin. — Na Slov. — čas orání, Ackerzeit, v oračky, na Mor., Brt.; orání, orba, der Feldanbau. O. se 4 dobytky se svým pluhem. Na Slov. Tvrdá o. (oráni). U Uostýna na Mor. Zkl. Sel s koňmi na oračku. Na Ostrov. Tč. — Koll., Br., Sych. — O., die Ackerrobot. Co se o-ky k tomu zámku příslušející dotýče, po půl dni orati mají. Gl. 205.