Oračka
Oračka. V 6. řád. oprav Sel. v: Šel O. = orání. Koně na o-ku poslati. U Miletína. Hk. Sedlák přijel z o-ky. Mor. Hrb., Brt. Ľahká o., ľahká sberačka (špatné orání, špatná žeň). Slov. Rr. MBš. — O. = pole po třetím orání. Mor. Brt. Wrch. — O. = pluh. U Slavkova. Bkř. U Renčova, die Ackermaschine. — O., z lat. oratio, prosba. Mor. Bkř. Platila tém malým chlapcům o-ky (o masopustě, když se chodívá s maškarou). V Domažl. Němc. Dr. pov. 41. — O-ky. Na O-kách, pozemky u Klenče. BPr.