Orati
Orati, orám a oři, orej a oř, oraje (íc) a oře (íc), oral, orán, ání; orávati. O., lit. arti, lat. arare, řec. doovr, strněm. arjan. Schl. Vz Fk. 341. — Nejprve se podmítá, potom mísí, podorává a zaorává; semeno branami se zavlačuje (přiráží); hroudy válcem (tlačidlem) se mačkají (rozdrobují). Pt. Pod- orávati, přeorávati, zaorávati (po třetí orati). Kom. Orati, plužiti,. po prvé: podtrhati, po- trhovati, strhovati, podorávati, podmítati, kro- jiti; po druhé: odorávati, přeorávati, pod- háněti, mísiti, naměšovati; po třetí: podsýpati, čtveřiti; vůbec naposled: zaorávati, k semeni orati, zaorati. Obháněti = na každé straně líchy po brázdě orati; kositi = na koso orati. Šp. Špatně orati, vz Oplaz. Vz Orání. Vyjel orat. Stele. Práč oře. Br. Budeš-li jinde orati, musíš svuj grunt obmeškati. Lom. Na sva- tého Řehoře blázen, kdo neoře. Kdo rád orá, bude brzo bohat. Šp. Uč ty, panenko, sed- láka orati. Šml. Kto z vás má sluhu oříce nebo voly pasúce (servum arantem aut pa- scentem). ZN. — co: pole, V., strniště (pod- mítati). Us. Koráb moře oře. L. Břeh orati, tu kde nic neporoste. V. Písek orati (marnou práci konati). Jel. Své jméno orati (vyřezá- vati). Šm. Oral jsem cestu bílou. Er. P. 434. Hluchému zpívati, břeh orati, darmo světlo páliti. Jg. — k čemu: k semeni (zaorávati). D., Šp. — co až kam. Oral jsem měkkotu vod plotu ke pletu. Er. P. 412. — čím, kým: koňmi, voly orati, Us., šibalstvím (šiditi), Jg., Šm., lenochem o. (lenošiti), Jg.; někým o. (špatně nakládati). Nedá sebou o. Vz Nedůtklivý. Lb. Vlkem o. nebudeš. C. Žádnej jimi (koňmi) neoře. Er. P. 148. O. pluhem na poli. Jir. dh. — s kým. Oře se dvěma na dcte spřeženými voly. Bj. — co komu: Aby mu orali rolí jeho. V. — kde: za zahradou, za lesem, v lese, na hoře, na vrchu, na poli o. Us. Na koře své jméno oře (vyřezává). L. Nade dvorem, Er. P. 412., na stráni. Er. P. 412. — Dal. —jak: na jednu zápřež. Šp. O. bez pluhu. Er. P. 204. — nač. Orať na kobzole (brambory). Us. u Frenštatu. Kol. vánoč. — adv.: mělko, hluboko. Us. Protož se pravdě zle oře, déle délež a vždy hoře (zle s ní se nakládá). St. skl. — oč: o závod. — za koho. Us. — za co: za mzdu.