Orba
Orba, y, f. (v obec. mluvě: vorba), orání, das Ackern. Vz více v S. N. Nyní je dobrá orba. Us. Povězte mi, co u vás stojí orba. Us. v Dobrušce. Vk. — O., zorání jedno, einmaliges Ackern. Oves do jedné orby síti (po jediném oráni); do dvojí orby (do dvou orání); do půl druhé orby n. do zákroje síti (když se pole na podzim vyžene a z jara zoře); do půl třetí orby (když se pole na podzim vyžene, na zimu zoře a z jara opět oře). Puch., Šp. — O., hospodářství polní. die Landwirtschaft, der Land-, Feldbau. Kom. Slované od jakživa orbu provozovali (pole vzdělávali). Ml. O., dělání rolí. V. Židé se s orbou obírali. Br. Urození za orbu se nestyděli. V. Orbou se živiti. Sych. Ministr orby, Ackerbauminister. Us. O orbě vz Schd. II. 237.