Ortelovati
Ortelovati = souditi, odsuzovati, rozsu- zovati, urtheilen. Vz Ortel. — abs. Orteluje a nesedí na soudu. Solf. Kdo kvapně orteluje, obyčejně po účinku lituje. Jg., C. 260. — se s kým. S otcem se orteloval. V. — koho na co: na smrť. V. — co k čemu. Knihy k spálení. Plk.; k smrti koho o. V. — Jg.