Orudí
Orudí, suppelex. 1424. Vz Mkl. Etym. 226. V vesnu se všecko oruží polní chystá. Slez. a mor. Tč. O. = náčiní tesařské, ha- sičské a p. Na Rožnovsku. Brt. Tu, ješto kuchynných orudí chováchu. Pass. XIV. Ydria slove orudie k vodě připravené a tak těch šest orudí, buďte stúdvy, kádě, sudové, čberové, vědra, kbelíkové, láhvice neb báně, stálo tu; Tak sv. Pavel jsa jako nástroj n orudie božie. Hus II. 35., 231. — O. = zbroj. O., got. arrhvus (telum). Šf. Strž. 1. 470. Oruží a odění. Sv. ruk. 164. Slynuli slávou oruží. Šf. Strž. I. 579. A i lebka patří ještě k obrannému orudí; Veliké oruží proti ďáblům je život upřímý. Sš. II. 143., 144. Pobrali jim jich braň, oděni i oruží. Půh. II. 441. A v svém oruží pomoci ne- jmějéchu. Hr. ruk. 231. v. 245. Každý těch ornžie jmiechu. Alx. V. v. 398. (HP. 10.).