Orudí, oruží, orudíčko, oružíčko
Orudí, oruží, orudíčko, oružíčko, a, n., nádobí, náradí, Geräthe, Gefäss, n. Seke- rami i rozličným jiným orudím k té jeskyni kázal stezku prorubati. Leg., Gl. 207. Beze všeho orudí na moře se pustil. Leg. Koně s orudím. D. Jako orudie hrnčieřové zlupáni budú (vas figuli). ZN. Uvrhli o. do moře, aby se koráb ot nich polehčil. BO. Hrnčieř lepkú zemi zdáví, s úsilím slepí všeliké o. BO. O. svatynné; o. zlaté a stříbrné (vas aureum). BO. Všecka o. zlatá i stříbrná, kteráž s krměmi přinesú. GR, O., ješto od té korábi bieše. ZN. O. (vasa) hliněná, dřevěná, ZN. — O., komora, Gemach. A bude hodovati v orudí, v němž přebývá. Past. rkp. — O., oruží = zbroj, braň, Wehr, Waffe, f. S nimižto bieše i lid jiný s rozličným orudím s noži, meči, s kopími atd. Ms. Leg. Bez oruží tuhého na svět zplodil. Rad. zvíř. Poběhne před železným orudím. BO. Vezma sobě o. (zbraň), túl a lučiště, jdiž na lov. BO. Kočky a jiná orudie dobyvadlná připósobí k tvým zdem, et vineas et arietes. BO. (Ez. 26. 9.). O. po- bitých vrahóv. Rkk. 15. Zdělá z mědi roz- ličné o. BO. O. i meč. BO. — O., úd stydký, das Gemächt. Zakrychu otcovo orudie, neb ješče v tu dobu nepoživachu hacek (gatí, spodkuv). Hist. schol.