Ořech
Ořech, u, oříšek, šku, oříšeček, čku, m. O. je nažka s obplodím vnějším tuhým, kožnatým n. dřevnatým (líska, žalud). Die Nuss. O. sedí v kožíšku n. misce, více méně uzavřených. Vz Schd. II. 211. O. prázdný (zlý, červivý: hvizd, hvížďák, hvížď); o. vlaský, (wälsche Nuss, Wallnuss): veliký: křapáč, křapák, chrapáč, chřapák, krapáč; malý, tvrdý: kamenáč, Šteinnuss, na mor. Zlínsku košlák (Brt.); který sám se vyloupl: výlupek; s tenkou slupkou: měkkáč, měkkýš; je-li jich na stromě více pohromadě: hra- nička. Šp. Vz Schd. II. 275. Jako ořech zvící. Rkp. kn. lék. Na ořechy jíti. D. O. rozlousknouti. V.; ořechy klátiti, loupati, Us., louskati, louštiti, roztloukati. D. Když dozrají ořechy. Čern. V. Lže, jakoby ořechy louskal. Č. Ořechy škrabati (zaháleti). C. Nerád ořechy louská, rád však výlupky chroustá. Č., Lb. Vz Lenoch. O. někomu koupiti (= posměch si z něho učiniti). Us. na Mor. Místo ořechů skořepiny (špatně dluh platiti). Vz Půjčka. Dávati ořech tomu, kdo zubů nemá. Vz Tvarůžek. Č.O Markytě když prší, hnije všecko ořeší. Šp. Kdo chce jísti jádro, musí o. rozlousknouti. Ig. Šupiny oddělati a ořech zuby n. klíštkami rozlouštiti musí, kdo jádro jísti chce. Kom. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá ubité. Ig. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá žena, kmet šedivý, toho spolku radím se střež, věc nejlepší jest rovná spřež. Reš., Šp. Ani za červivý ořech (za hvížď) sobě nevá- žiti. V. Vz Křepel, 1. — O. vlaský nebo krá- lovský také = lískový náčervený. V. Hasel- nuss. Urodí-li se mnoho lískových ořechů, ten rok bývá draho. Kda. — O. panenský, Roth-, D , mandlový n. pecka, Mandel-, V., cypřišový, Cypress-, muškátový, Muskat-, indijský n. mořský, indische N., kaštanový (kaštan), Kom., sviňský, Saubrot, V., Kom., zemský (svinský; křižatec, Hühnermilch; kaštan zemský, Erdnuss), V., vodní (kotvice splývavá; sleziník, Milzkraut, n.), V., Ja., oříšek, na Slov. lanýš, Trüffel. Plk. O. sta- dický = vlaský, královský, rothe Hasel - nuss.Jg. O. kokosový, vz Schd. II. 269. Vz S. N., KP. III. 274. — O., co ořechu po- dobno jest. O. na kuši n. na luku = okrouhlý vrub, na který se šíp nakládá, Nuss, f. V. Kuši na ořech přiložiti (doložiti) = luk na- táhnouti. V. Nesmí na o. doložiti (nesmí pravdy mluviti). Ros. Dokládá na ořech. (Kuše když napínali, nesnadno bylo dotá- hnouti na ten ořech, který tetivu drží: tak bývá těžko věc nesnadnou ku konci přivésti. Vz Nesnáze. Béře se též ve smyslu: něčeho se horlivě ujímati). Č. Neb nám již právě, jak říkají, na ořech doléhá nepřítel (tkne se živého). Krom. tur. Vypadneť jí šíp z ořecha, když na ni nenadále přijde (ulekne se). Ctib. — Oříšek na kolovrátku = dřevěná, strou- haná babulka na vřeténku nastrčená, aby tetiva nespadla, die Nuss am Spinnrade. Ig. — Oříšek n. žabka u smyčce, v kterém žíně zadělané jsou, der Frosch. Ig. — Ořech u zámku, Rohn., u zámku Ručnice, vz Zámek. Nuss., Csk., Ig. — O. u cukráře, Pfeffernüsse. Plk. — O. ořechový strom, der Nussbaum. V., Kom. — O. = ořechové jádro, der Nuss- kern. D. — Oříšek, pl. oříšky, při pile dvou- ruční s rámcem dva konce rukovětí vejčitě zakulacené. Us. Dch. — O., a, m., ves na Smíchovsku. PL., TK. I. 019., II. 544.