Osákati
Osákati; osáhnouti (na Mor. osíknouti), knul a kl, utí = osychati, vertrocknen, troknen, abtriefen; zůstati vězeti, na suše zůstati, stecken bleiben, am Trocknen verbleiben, stranden; nemoci zpeněžiti, k místu přivésti, womit stecken bleiben. — abs. Voda osáká. Scip. Řeka osákne a vyschne. Br. Osákly vody potopy. V. Nech, aby to drobet osáklo. Ros. Prodřel střechu korábovu a uzřel, že jest již osákla země. BO. — kde. Ryby na písku, Ros, na suše osákly. Br. Toliko ať v tom neosákne. Žer. Aby navrátil statek, který u něho osákl. Záp. měst. 1452. Vz Osáklý. — s čím. On s tím zbožím osákne (neprodá ho). Ros. Osáknou s obětmi těmito (přestanou jim bezděky). Kom.