1. Oseč
1. Oseč,.i, (v obec. mluvě gt. -e), f., ose- kání něčeho, osečka, osekávání, das Um- hauen. Ros. Vz Oseček. — O., osekané, das Umgehauene. Ros. Víno z oseči = nejšpat- nější, které po osekání koláče vytlačeno bývá, Tresterwein. Jg. — O. v lese = záseka, Ver-, Umhau. Háj. — Jg.